pondělí 10. října 2011

Nic


Připadám si jako příležitostný přenocovatel. Poslední dobou cestuju a vlak je mým druhým domovem. Vlakodomovec. Celkem se mi ten prostředek zamlouvá. Ale s blížící zimou mám s to chutí mu vyrabovat záchranou brzdu. Začíná sezóna dvouhodinových zpoždění. Já chytl a zatím maličkou rýmičku. Která svou souhrou náhod přispěla k tomu, že jsem se v noci s nákladem potloukala po ulicích a metru, abych po úmorném telefonování našla azyl u svých blízkých. Vysmála jsem se na deset let dopředu. Nikdy si nezapomínejte cinkátka. Nemá to smysl, ale…zase zažijete celkem fajn brůžo a setkáte se s lidmi, na které nebyl moc čas.

Je tu děsná kosa, můj nos je v ohrožení. Letní sáčko nepokrývá dostatek tukových zásob. Mrznu a zoufale mrkám přes výlohy na kabáty. Moknu a vlasy se mi kroutí jako chapadélka chobotnicového koláčku.

V hodinách myslím na krajně nevhodné perverzárny, které navždy zůstanou v mučírně podvědomí, neboť nemají šanci na seberealizaci xD Kvůli mé milé a hodné povaze samozřejmě.

Dnes nás učitel zval na pivo. Vypadalo to, že z něj vyleze něco důležitého, jak se úmorně tvářil, jako kdyby tvořil studii o hormonizaci mentolové žvýkačky v době Jajoi. No nic. Až zjistí, že nejsem na nic odborník a hloubkově se leda tak starám o mezizubní prostor, no…proboha.

Je mi horko na tváře. Křečovitě se usmívám jako přežraný sysel. Mám divnou náladu. Ve smyslu dělat šílenosti. Něco mě naspeedovalo. Zachraň sebe xD

Žádné komentáře:

Okomentovat